Jednou z charakteristik tohoto literárního období je bohužel i to, že se nedochovalo mnoho památek a většina autorů byla anonymních. Často to byli mniši, neboť právě v klášterech se pěstovalo vzdělání. Nebylo nijak neobvyklé, že náměty děl se přejímaly. Jádro tvorby v této době tvořily legendy a sakrální spisy, ale psaly se i rytířské romány nebo hrdinské eposy.