Buscar
Estás en modo de exploración. debe iniciar sesión para usar MEMORY

   Inicia sesión para empezar

level: 16) Věcná práva k věci vlastní

Questions and Answers List

level questions: 16) Věcná práva k věci vlastní

QuestionAnswer
Věcná práva k věcem vlastním- Vlastnické právo je soubor základních oprávnění vlastníka věc držet, užívat jí a požívat její plody a užitky, nakládat s ní => tzv. Vlastnická triáda (obsah VP) - VP patří mezi věcná práva k věcem vlastním - Patří mezi zákl. lidská práva
Obsah vlastnického rpáva= jednotlivá oprávnění a povinnosti vlastníka —Oprávnění vlastníka (subjektivní právo vlastnické) = Vlastnická triáda —Povinnosti vlastníka – nezneužívat VP na úkor jiných; povinnost strpět omezení stanovená zákonem
Věcné právo= právo k věci, které má absolutní charakter (působí vůči všem = erga omnes) a které přechází spolu s ní na každého nového nabyvatele věci. Věcí se myslí věc v právním slova smyslu. Pro věcná práva je typická jejich veřejnost (jejich existence se dá často ověřit ve veřejných seznamech, např. katastr nemovitostí)
Dělení věcných práv k věcem vlastním● Vlastnictví ● Spoluvlastnictví ● Držba
Dělení věcných práv k věcem cizím= Věcná práva, jejichž obsahem jsou pouze určitá oprávnění, částečné právní panství nad věcí, která oprávněnému nepatří ● Právo stavby ● Věcné břemeno ● Zástavní právo ● Zadržovací právo ● Podzástavní právo ● Správa cizího majetku
Nabytí vlastnického práva - Originární (původní)o Vyrobením, zhotovením o Vydržením – uplynutím vydržecí lhůty (3 roky movité, 10 let nemovité) o Přírůstkem – plodonosné věci o Zpracováním – vlastnické právo nabude ten, kdo má na nové věci větší podíl ▪ Pokud nebylo v dobré víře – může chtít navrátit věc v předešlém stavu o Smíšením – smísení vlastní věci s cizí; podobné jako zpracování o Uplynutím doby v případě ztráty věci – pokud není znám vlastník → nálezce povinen odevzdat obecnímu úřadu (nálezné 10%), pokud se vlastník do roka nepřihlásí → vlastník stát o Opuštěním věci – vlastnické právo zaniká projevem vůle vlastníka; vlastní stát o Nalezením věci skryté – vlastníkem se stává stát; nálezce je povinen odevzdat
Nabytí vlastnického práva - Derivativní (odvozené)o Převod – projev vůle, vlastník převede vlastnické právo (právní jednání) ▪ Věci movité – převádí se tradicí ▪ Věci nemovité – vlastnické právo se nabývá vkladem do katastru nemovitostí o Přechod vlastnického práva – např. při smrti – dědictví (právní událost)
Ochrana věci- Poskytovaná soudem o Žalobou na vydání věci – movité – vydání; nemovité - vyklizení o Žalobou popírací – míří proti zásahům do VP, které vlastníka ruší, omezují při výkonu jeho práv - Poskytovaná orgánem státní správy - Svépomocí – možnost přímo chránit svá práva; musí být splněny podmínky (svépomoc přiměřená zásahu, bezprostřední hrozba zásahu, neoprávněnost zásahu)
Omezení vlastnického práva – pouze zákonem- Úprava sousedských práv – zákaz emisí (tj. např. zákaz obtěžování sousedů hlukem, zápachem, kouřem…). - Možnost použít věc bez vlastníkova svolení – pouze při stavu nouze a z naléhavého veřejného zájmu (na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu). - Vyvlastnění – změna VP na základě vydání individuálního právního aktu; je možné pouze ve veřejném zájmu, na základě zákona, za náhradu a nelze-li dosáhnout účelu jinak (např. dohodou)
Zánik vlastnického práva—absolutně (nenabývá někdo jiný) nebo relativně (nabývá někdo jiný) —projevem vůle vlastníka (smlouvou, opuštěním věci, zničením (spotřebováním) věci) —nezávisle na vůli vlastníka (smrtí vlastníka, vydržením, vyvlastněním...)
Držbafaktický stav, při kterém držitel nakládá s věcí jako s věcí vlastní držitel je přitom osoba, která věc či právo drží a je od vlastníka odlišná -NOZ stanoví vyvratitelnou právní domněnku, že držba je řádná, poctivá a pravá -řádná = platný právní důvod -poctivá = osoba je v dobré víře, že jí věc patří -pravá = nesmí být potajmu nebo lstí
Vydržení-poctivý držitel, který právo vykonává po stanovenou dobu, v oprávněném domnění, že mu náleží, je může vydržet -k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na platném právním důvodu -podmínkou vydržení vlastnického práva je nepřerušená držba trvající 3 roky, u nemovitostí 10 let -mimořádné vydržení – osoba neprokáže právní důvod své držby => dvojnásobná vydržecí doba
Reálné spoluvlastnictvíspoluvlastníci mají ve svém vlastnictví určenou část věci
Podílové spoluvlastnictvínení rozdělena věc, ale vlastnické právo
Vznik spoluvlastnictví– vzniká stejným způsobem jako vlastnické právo, jeho předmětem je společná věc − míru práv a povinností spoluvlastníků určují jejich podíly (dané procentem) − pokud výše podílů není dohodnuta nebo stanovena práv. předpisem, podíly jsou stejné
Obsah spoluvlastnictvípráva a povinnosti se rozdělují do 3 skupin, podle toho, čeho se týkají: ● Vzájemný vztah spoluvlastníků – rozhodující není dohoda všech ale jen většiny podle podílů (tzv. princip majorizace) ● Vztah všech spoluvlastníků ke třetím osobám ohledně společné věci – spoluvlastníci jsou jediný subjekt, jednají společně a nerozdílně ● Vztah jednoho spoluvlastníka ke třetím osobám ohledně jeho podílu – převod podílu na osoby blízké nevyžaduje souhlas ostatních spoluvlastníků, převod na osoby jiné vyžaduje
Zrušení spoluvlastnictví● Dohodou spoluvlastníků – musí se týkat vždy celého předmětu spoluvlastnictví ● Rozhodnutím soudu – na návrh některého spoluvlastníka, nedojde-li k dohodě –soud respektuje způsoby vypořádání stanovené v občanském zákoníku: ⮚ Oddělení ze spoluvlastnictví podle výše podílu (pokud je to dobře možné) ⮚ Převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům vyplacením ostatních ⮚ Prodej věci a rozdělení výtěžku —občanský zákoník rozlišuje spoluvlastnictví podílové, bytové, přídatné a společenství jmění
Společné jmění manželů− Součástí společenství jmění je i společné jmění manželů − Základní úprava majetkových vztahů mezi manžely − Od podílové se liší tím, že podíly nejsou určeny v době jeho trvání, k jejich určení dochází až při zániku společného jmění => představuje ideální formu vlastnictví bez vymezení podílu − Společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely
Vznik společného jmění manželů− Okamžikem uzavření manželství − Dohodou manželů (forma notářského zápisu) může být odložen až ke dni zániku manželství
Předmět a rozsah společného jmění vlastníků1. Majetek – to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství; např. věci, majetková práva, pohledávky, podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu... 2. Dluhy – převzaté za trvání manželství ● Do společného jmění manželů nepatří majetek nabitý dědictvím nebo darem a věci, které slouží k osobní spotřebě jen jednoho z manželů, nabytí podle právních předpisů o restituci majetku ● Předmět a rozsah společného jmění manželů může vyplývat: ze zákonného režimu, ze smluvního režimu (dohodou mohou manželé buď rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah), z režimu založeného na základě rozhodnutí soudu
Obsah společného jmění manželů● Práva a povinnosti náleží oběma manželům společně a nerozdílně = solidarita práv a povinností, také solidarita právních jednání ● V jejich vzájemném vztahu – manželé mají stejné právo společně užívat majetek společného jmění ● Ve vztahu ke třetím osobám – běžné záležitosti týkající se společného majetku může vyřizovat každý z manželů, v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů
Tři možné režimy společného jmění manželů • zákonnýVše, co nabyli za dobu trvání manželství s výjimkou věcí osobní potřeby, dar, dědictví, náhrada nemajetkové újmy na svých přirozených právech, co nabyly e svého výlučného jmění a zisk ze všeho předešlého Součástí jsou i dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže se týkají výhradního majetku 1 z manželů nebo je převzal jeden manžel bez souhlasu druhého, aniž se jednalo o obstarání základních potřeb rodiny
Tři možné režimy společného jmění manželů • smluvenýSmlouva o manželském majetkovém režimu formou veřejné listiny ne úpravy správy majetku. Režim funguje buď v režimu oddělených jmění, v režimu vyhrazujícím vznik sjm ke dnu zániku manželství nebo v režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu sjm v zákonném režimiu
Tři možné režimy společného jmění manželů • režim založený na rozhodnutí soudujenom ze závažných důvodů a to jsou:  manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu,  manžela lze považovat za marnotratného,  manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika.
Společné jmění manželůSJM zaniká zánikem manželství, nebo za trvání manželství když je prohlášen konkurz na majetek jednoho z manželů nebo jednomu z manželů je uložen trest propadnutí majetku